Rozumíme jako jezdci svým koním?
Dozajista znáte chvíle, kdy se vám něco v průběhu ježdění "nezdá". Kůň se rozhodne, že má svou vlastní verzi, a vy začnete cítit, že vaše plány například jít rovně směrem od vchodu jízdárny jsou spíše jen sugestivní nápady končící někde kdesi v křoví vedle jízdárny.. A místo toho, abyste věděli, co se děje, máte pocit, že si s vámi kůň hraje a dělá si z vás blázny.
"Co to máš zase dneska za nápady?" se ptáte svého koně, zatímco on vám odpovídá pohledem: "Pokud si myslíš, že půjdu tam, kam mi říkáš, tak si to rozmysli!" No a právě o tomto to celé je. Nakolik jako jezdci umíme poznat na svém koni pod sebou co si myslí a co zamýšlí udělat? Jak můžeme předejít situacím kdy nás kůň chce shodit dolů nebo se splašit?
Jednoduše. Musíme se jako jezdci naučit rozumět svým koním. Poznat, kdy má kůň pod námi fyzické nepohodlí, je opravdu důležité, abychom včas předešli kolizím, jako je vzpínání, plašení nebo jiné nehezké věci, které nám kůň může provést. Tomuto chování koní často předcházejí drobné signály od koně směrem k jezdci. A tady je ten háček – pokud jezdec neumí tyto signály správně rozpoznat a zachytit, drobný problém, který by se dal snadno vyřešit, přeroste časem v mnohem větší obtíže.
Je to trochu jako když vám někdo začne jemně klepat na rameno a vy ho ignorujete – dokud vám nakonec nedá pořádnou facku. Kdybychom věnovali pozornost těmto malým náznakům, mohli bychom se vyhnout těm větším komplikacím. Ale jak to bývá, často si jich všimneme, až když už je pozdě. A pak si jen říkáme: "Kdybych to věděl dřív!" 🤦♂️
Psychologický pohled na koně, kde se snažíme řešit veškeré problémy duchovní cestou, má své místo, ale jeho účinnost je od případu k případu různá. Není totiž tajemstvím, že výsledek úspěšnosti závisí nejen na duševním aspektu, ale také na fyzičnu koně. Když se soustředíme pouze na jeho psychiku, můžeme se dostat do situace, kdy zapomeneme na to, že kůň může mít reálné fyzické problémy, které ovlivňují jeho chování.👍😄
A tady je ten klíčový moment: kdy oba tyto pohledy – psychologický i fyzický – je třeba spojit dohromady. Když se podíváme na koně jako na komplexní bytost, která má jak emoční vnímání, tak fyzické tělo, máme téměř zaručený úspěch. Jestliže se kůň cítí dobře fyzicky, je větší šance, že jeho psychika bude vyrovnaná a stabilní!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pokud oba tyto aspekty správně zkombinujeme, je úspěch téměř stoprocentní. A to je ten okamžik, kdy se mezi jezdcem a koněm vytvoří opravdová harmonie. Je to jako když se všechny kousky puzzle poskládají do jednoho celku. A tehdy teprve cítíme, že náš kůň není jen naším společníkem, ale skutečným partnerem.
Zkusme si to na tomto příkladu: Kůň vás bude často při skákání tzv. "školit". Někdy budete mít skvělý pocit, všechno půjde hladce a budete si připadat jako mistři parkuru. Jindy zase budete mít pocit jako by vám kůň zcela přestal rozumět. V takových chvílích se pravděpodobně vrhnete na hledání problému – a často jako první budete podezírat jeho povahu.
Reakce jezdců se hodně liší, ale v 90 % případů se začne hledat příčina v povaze koně. Nejčastější věty, které zazní, jsou: "Ten kůň si vymýšlí a nechce spolupracovat!" A co následuje? Změna udidla, utaženější uzdečka a občas i přísnější přístup k výcviku. Jakoby náš první instinkt byl: "Když to nejde, musíme být tvrdší, to přece zafunguje!"💪
Ale co kdyby to nebylo jen v nevychovanosti koně? Co když je problém spíše v tom, jak my vnímáme situaci? Někdy se nedaří, protože kůň není v dostatečné fyzické kondici, nebo ho něco bolí, nebo má prostě špatný den kdy ho jezdec špatně nasedlal. Takže než se pustíme do "kárání" koně a zbytečné změny metod, možná bychom se měli ptát: "Co vlastně chce ten kůň říct?"🤷♀️
Pokud se zaměříme nejen na psychiku, ale i na fyzické příčiny, možná zjistíme, že je potřeba jiný přístup, než jen "zvýšit tlak". Možná stačí věnovat více pozornosti signálům, které nám kůň vysílá, než se rozhodneme vše vyřešit pouze silou.
Pojďme se naučit se dívat na problém z té druhé strany. Jak jsme si řekli na začátku, k duševnímu zdraví koně je důležité přistupovat i z hlediska fyzického. Naučme se jako jezdci dívat na nevychovanost nebo nespolupráci našich koní s námi jiným pohledem než je běžným zvykem dnešních jezdců.
Nehledejme možný zdroj problémů v "nevychovanosti", ale ve fyzičnu koně.
Mnohokrát totiž může být problém ukrytý v něčem, co není vidět na první pohled – v anatomii a biomechanice koně. Možná se jedná o vrozené nekorektní anatomické dispozice, které zkrátka neumožní koni zvládnout velkou zátěž pod sedlem. A co se pak stane? Kůň začne vykazovat známky nespolupráce, protože se cítí fyzicky omezený nebo dokonce bolestivý, a jezdec často neví, co je skutečným problémem. A když jezdec nerozumí tomu, jak hodnotit koně z pohledu jeho fyzické kondice, ocitne se v začarovaném kruhu plném frustrací.
Mnozí jezdci začnou hledat problém v povaze koně, ale neuvědomují si, že kůň může mít prostě jinou fyzickou kapacitu než ježdění na úrovni kterou po něm požadují. Možná má kůň problém s pohybovým aparátem, který mu brání v plném výkonnostním rozvoji. Pokud se jezdec naučí vnímat a rozumět těmto fyzickým limitům, může se vyhnout nejen frustracím, ale i zbytečným změnám výcvikových metod, které by nikdy nevyřešily problém, jen by ho naopak ještě zhoršily.
Proto je důležité věnovat pozornost nejen duševnímu a psychologickému aspektu, ale i fyzickému stavu těla koně!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Protože právě tam leží klíč k úspěchu, který nám pomůže dosáhnout harmonického vztahu mezi jezdcem a koněm.
7.1.2025
Michel Jaonpeev Mares